Až do poloviny 17. století se v kolébce čaje, Číně, připravoval výhradně zelený čaj. Původní lisované čajové cihličky zůstávaly čerstvé po dlouhou dobu a putovaly coby platidlo do vzdálených míst ve světě. Za dynastie Ming se však přestaly napařené a usušené lístky čaje lisovat a čaj tak dlouhou přepravou do Evropy výrazně ztrácel na kvalitě. To spolu s rostoucí poptávkou po čaji vedlo tamní výrobce k hledání způsobu, jak nejlépe uchovat čajové lístky. Zjistili, že nejlepší metodou konzervace je fermentace čajových lístků, při níž získají měděnou barvu, a následné zastavení tohoto přirozeného rozkladného procesu prudkým usušením v peci. A tak, přestože úplně první čaj, který Holanďané okolo roku 1610 do Evropy z Číny dovezly, byl zelený, Evropa si na dlouhou dobu oblíbila právě čaj černý. Stal se součástí společenských rituálů i předmětem politických a hospodářských svárů. V průběhu 18. století se stal čaj nejpopulárnějším nápojem v Británii, asi proto, že jak praví anglické přísloví: Cesta do nebe vede kolem čajové konvice.
Způsoby zpracování a druhy černého čaje se od sebe v závislosti na oblasti mnohdy značně liší. Základní fáze výroby černého čaje však zůstávají stejné. Po sklizni a zavadnutí čajovníkových lístků dochází k jejich svinování, při níž buněčné stěny čajového listu popraskají a uvolní se buněčná šťáva. Jedině tak je možná následná fermentace. Fermentace je biochemická reakce, při níž dochází k oxidaci uvolněné buněčné šťávy. Mění se při ní barva čajových lístků ze zelené na měděnou a uvolňují se látky, které významně ovlivňují chuťové vlastnosti čaje. Tyto látky jsou z velké části rozpustné jen v horké vodě, proto se černé čaje, na rozdíl od zelených, zalévají právě vroucí vodou. Fermentace probíhá ve fermentačních místnostech při teplotě 35 – 40 °C za neustálého zvlhčování vzduchu. Důležitým okamžikem je správné určení konce fermentace. Určuje se podle barvy čaje a jeho vůně. Na správné fermentaci značně závisí kvalita hotového čaje. Bezprostředně po fermentaci se čajové lístky po dobu cca 20 minut vystavují proudu horkého vzduchu v sušící peci. Sušením se odpaří zbývající voda a buněčná šťáva naschne na svinuté lístky, které ještě více ztmavnou a získají typickou čajovou vůni. Později, při spaření čajových lístků v šálku či konvici, dochází k uvolnění zahuštěné šťávy z čajového lístku. Vzniká tak měděně červený, aromatický nápoj s povzbuzujícími a zdraví prospěšnými účinky. Číňané označují černé čaje podle charakteristické barvy jejich návodu jako čaje červené.

Složení a účinky černého čaje
Čaj bystří ducha, rozveseluje mysl, obměkčuje srdce, usnadňuje chápání, zabraňuje spánku a občerstvuje tělo. Obsahuje velké množství různých látek, které ovlivňují jeho vůni, chuť, barvu i působení na lidský organismus. Mezi nejvýznamnější patří kofein, který je v čaji zastoupen v průměru 4% (v souvislosti s čajem se nazývá též tein, chemicky trimethylxanthin). Další důležitou látkou jsou třísloviny, které dávají čaji jeho typickou, lehce svíravou a natrpklou chuť. Z vitamínů skupiny B je zde obsažen ve vodě rozpustný B1. Působí jako nervový vitamín, důležitý hlavně při duševní práci. Vitamín P přispívá k hromadění kyseliny askorbové, tedy vitamínu C. Čaj obsahuje také fluor a některé další prvky a minerální látky (např. draslík). Éterické oleje vytvářejí speciální vůni čaje a jeho specifické aroma. Až dosud bylo v čaji objeveno 23 různých aromatických látek. Spolu s chlorofylem přispívají ke zklidnění nervů, napomáhají přenosu kyslíku do tělesných orgánů, stimulují duševní činnost i funkci dýchacího ústrojí.
Účinek černého čaje je dán způsobem jeho přípravy. Jestliže jsou čajové lístky vyluhovány pouze 2-3 minuty, do nálevu se uvolní kofein v který rovnoměrně povzbuzuje činnost mozku, nezatěžuje srdce a krevní oběh. Jeho účinek odeznívá pomalu. Působení kofeinuv čaji je jiné z toho důvodu, že se částečně váže na třísloviny (kofein v kávě naopak rozpumpuje srdce, působí krátce). Pokud je černý čaj vyluhován 5 minut (déle se nedoporučuje), uvolní se zároveň třísloviny, které povzbudivý účinek kofeinu tlumí. Podporují činnost trávicího ústrojí, uklidňují žaludek a střeva, blahodárně ovlivňují činnost cév. Jsou schopny vázat a odvádět z organismu zplodiny.
Někdy se objevuje představa, že čím déle čaj vyluhujeme, tím je silnější. Délka vyluhování však se silou čaje nesouvisí. Ta se odvíjí od množství vody a čajových lístků. Čím méně vody a čím více lístků, tím je hotový čaj silnější. Pokud jsou lístky vyluhovány déle než 5 minut, čaj hořkne a tmavne, jelikož se uvolňují další třísloviny. Na jeho sílu to však nemá vliv.

Názvy a kvalita černých čajů
Podle velikosti listů se černé čaje rozdělují na listové, zlomkové (Broken), drcené (Fannings) a práškové (Dust). Listové čaje, které jsou většinou prodávány jako volně sypané, tvoří pouze okolo 2 % světové čajové produkce. V Indii, na Srí Lance a v Keni se pro označení kvality čaje používá tradiční písmenkové názvosloví. Podle množství a kvality nejjemnějších lístků v dané várce se čaje dělí na tyto druhy:

• • SFTGFOP 1
• Special Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe. Nejlepší čaj s ohledem na kvalitu úrody, sklizně a třídění. Jemnolistý čaj vyráběný
• v Darjeelingu. Při sklizni jsou sbírány pouze první dva lístky a pupen.
• • FTGFOP 1
• Fine Tippy Golden Flowery Orange Pekoe. Stále ještě špičková kvalita, méně bílých tipů (pupenů). Vyráběn je hlavně v Darjeelingu, nově také v Assamu.
• • TGFOP 1/TGFOP
• Tippy Golden Flowery Orange Pekoe. Hlavní druh čaje v Darjeelingu a Assamu.
• • GFOP 1
• Golden Flowery Orange Pekoe. Špičkový druh čaje těch plantáží v Keni, kde se vyrábějí čaje s tipy (pupeny). V Indii je méně běžný.
• • FOP/FOP 1
• Flowery Orange Pekoe. Druhá sorta indických čajů. Dlouhý list, málo tipů, částečně dřevnatý.
• • OP
• Orange Pekoe. Název se odvíjí od holandského slova "Oranje" (podle královského rodu oranžského) a čínského "Pekoe" (bílý vlas) Hlavní druh čaje na Cejlonu a Jávě. Převažuje dlouhý vláknitý list bez tipů.
• • BOP 1
• Broken Orange Pekoe. Lístky jsou speciální metodou drceny. Jedná se především o čaj z níže položených oblastí Cejlonu.

Příprava černého čaje v kostce:

Účinky černého čaje jsou odlišné podle jeho přípravy. Pokud louhujeme čaj pouze 2-3 minuty, do nálevu se uvolní kofein, který rovnoměrně povzbuzuje činnost mozku, nezatěžuje srde a krevní oběh. Jeho účinek je dlouhodobější. Pokud čaj louhujeme 5 minut (delší nedoporučujeme), uvolní se zároveň třísloviny, které povzbudivý účinek kofeinu tlumí. Podporují činnost trávicích orgánů, uklidňují žaludek a střeva, blahodárně ovlivňují činnost cév. Někdy se objevuje mylná představa, že čím čaj déle louhujeme, tím je silnější. Ale délka louhování se silou čaje nesouvisí. To ovlivňuje množství vody a čajových lístků. Čím méně vody a více lístků, tím je hotový čaj silnější. Pokud luhujete čaj déle než 5 minut, pak hořkne a tmavne, protože se uvolňují další třísloviny. Na jeho sílu to však nemá vliv.